Hranění a přehranění lyží - lyžařský slovníček
Hranění nám umožňuje na lyžích zatáčet, brzdit a zastavit. Intenzívní míru hranění vyžaduje například cvičení hokejové zastavení, které zastavuje smykem podél hran. Skluz podél hran je zase doménou řezaných oblouku například při race carvingu.
Vezměme to ale od začátku. Hrany jsou dnes standardním konstrukčním prvkem všech sjezdových lyží. Aby lyže dobře hranili je potřeba se o hrany starat, proto je broušení hran, jedním ze základních požadavků na servis lyží i snowboardů.
Hranit na lyžích můžeme na souhlasných hranách nebo nesouhlasných hranách. Zjednodušeně na souhlasných jedeme carvingový oblouk a na nesouhlasných hranách pluh a další přívratné oblouky.
Dále se lyže mohou pohybovat skluzem podél hran, pak se jedná o řezané oblouky, třeba race carving nebo fun carving. Nebo se pohybujeme smykem (driftem) podél hran pak se jedná o smýkaný oblouk nebo brždění. Typickým příkladem smyku podél hran je třeba cvičení sesouvání, které nás přímo učí smýkat se podél hran. Je proto nenahraditelné při výuce smýkaného oblouku.
Další otázkou je míra hranění, a ta je opět odlišná, zda se jedná o skluz nebo smýkání. Díky smýkání a intenzivnímu hranění brzdíme a čím intenzívněji hraníme, tím brzdíme rychleji. Naopak malou míru hranění při smýkání využijme například právě při sesouvání. Díky malé míře hranění se můžeme na lyžích sesouvat po spádnici dolů, aniž bychom zastavili.
Pokud se budeme bavit o míře hranění a skluzu podél hran, tedy řezaných obloucích, platí, že čím větší je míra hranění, tím více lyže zatěžujeme a tím kratší oblouk vyjedeme. Říkáme tomu, že zavíráme oblouky. Samozřejmě na to má vliv i rádius lyže. Ale bezezbytku platí, že čím více hraníme, tím kratší řezaný oblouk vyjedeme. Rozdíl ale bude v poloměru oblouku, při stejné míře hranění bude oblouk s R18 delší než s R12.
A ještě krátká zmínka k přehranění. Přehranění je moment, kdy v paralelních obloucích dokončujeme oblouk a zahajujeme nový. Tedy například dojíždíme oblouk doleva na levých hranách, překlápíme lyže na pravé hrany a zahajujeme oblouk doprava.
Přehranění je tedy ten moment, kdy překlápíme lyže z hrany na hranu. Vzhledem k tomu, že lyže máme nejvíce pod kontrolou, pokud jsou zahraněné, je cílem mít přehranění co nejrychlejší. Stejně u závodního lyžování je snahou co nejrychleji přehranit. Krom udržení zvolené stopy je hlavním důvodem také to, že čím více je lyže zahraněná, tím větší tlak do ní vyvíjíme a tím rychleji také jedeme. Snadno si můžeme rychlost přehranění zkontrolovat, pokud si najdeme stopu ve sněhu. Ze stopy je krásně patrné, kdy přehranění začalo a kdy jsme byli na opačných hranách. Pokud je to opravdu rychlé, není stopa přehranění delší než půl metru.
